POSILY CHOVU V PAVILONU NETOPÝRŮ
Olomoucká zoo chová kaloně rodriguezské od roku 1999. Narodilo se v ní prozatím celkem 206 jedinců. A aby se rodila další zdravá mláďata, je potřeba chov neustále obnovovat. „Novou posilou se v něm stali nově přicestovalí 3 samci, pocházející z jihlavské zoo, potomci importovaných kaloňů, které kdysi dovezla londýnská zoo z volné přírody. Naopak naši čtyři odchovaní kaloni odcestují do Zoo Plzeň, kde svými geny posílí tamní populaci,“ uvádí chovatelka Kateřina Šteckerová.
Ničení přirozeného prostředí, kácení lesů, lov pro maso, i tajfuny, které občas devastují místní přírodu, zapříčinily jeho zapsání do seznamu ohrožených druhů a zařazení do mezinárodních záchovných programů. V 70. letech 20. století klesly jeho stavy na posledních 70 jedinců a jeho populace byla takřka vyhubena. Díky intenzivní ochraně dnes čítá až 20 000 jedinců. Významný podíl na tom má Zoo Jersey, založená zoologem a spisovatelem Geraldem Durrellem, který zde tehdy kaloně odchytil a založil jejich úspěšný chov. Všichni kaloni v zoologických zahradách jsou majetkem ostrova Mauricius a chovatelům jsou pouze zapůjčeni. Kaloni však zdaleka nebyla jediná zvířata, která do Pavilonu netopýrů nově přicestovala.
Klokánci krysí se v naší zoo chovají teprve od roku 2023. Samec se však dlouhému životu netěšil, a o to více těší nás, že jsme se dočkali příjezdu samce dalšího. Sameček pochází ze Zoo Brno a s naší samicí si padli do oka velmi záhy. Klokánek v přírodě pije vodu minimálně, vystačí si s vodou obsaženou v jeho nejoblíbenější potravěhoubách-z příbuzenstva lanýžů, jež se vyznačují podzemními plodnicemi, které „vypátrá“ pomocí čichu a tvoří v určitém ročním období až 80 % jeho potravy. Živí se i rostlinnou potravou, hmyzem a červy.
V roce 2022 se kolekce zvířat Zoo Olomouc rozšířila o nové obyvatele - klokánky rudohnědé, konkrétně o dva samce. A právě jednomu z nich jsme obstarali partnerku, samičku ze Zoo Jihlava. Ve volné přírodě přes den odpočívají v kuželovitých hnízdech, v dutých kmenech stromů nebo pod keři. Materiál na jejich stavbu sbírají předními končetinami a přenáší ocasem. Žijí v travnatých a křovinatých oblastech a řídkých lesích ve východní části Austrálie.
